Recenze Sony PRS-505

sony-prs-505Sony PRS-505 prišla a já si s ní užil krásný víkend. Po tak dlouhé době snad můžu podat nějakou recenzi. Věděl jsem co od čtečky chci a naopak nechci a výběr byl jasný. Volba padla právě na Sony PRS-505 z několika důvodu: Kovové tělo, nedotykový display (dotykový má horší kontrast), podpora dovozce (nahrátí češtiny) atd.

Nedočkavě jsem přišel domů s balíčkem a rozbalil jej. Vykoukla hezká krabička – relativně težká. Český manuál a krabice se samotnou čtečkou. Kabel, SD karta, CD, hromada návodu. Raději jsem se hned vrhnul na čtečku. Rozbalil igelitovou folii a vyndal čtečku ve světle hnědých koženkových deskách. Hned první překvapení byla hmotnost. Píše se kolem 250g, ale v rukou mi přišla zprvu dost těžká. Ten pocit ale časem vymizel. Hned druhým nejsilnějším pocitem byla robustnost a „poctivost“ čtečky. Kovové tělo je opravdu benefit, který stoji za to. Žádné skřípání, divné ovládací prvky – nic. Celá čtečka je velice pevné kovové konstrukce. Drží se velice příjemně a padne do ruky. To je něco co se v dnešní spotřební elektronice moc nenosí a já jsem za tento designový krok Sony moc rád.

Zapnul jsem čtečku jen proto, abych zjistil, že je vybita. No dobře. Na USB kabelu k PC jsem ji nechal nabíjet (AC adaptér není součástí) a začal instalovat software. Zkusil jsem originální Sony eBook Library i Calibre.

Když byla čtečka nabitá, smazal jsem z SD karty všechny dodané knihy a chtěl nakopírovat své. Sony eBook Library je sice vcelku povedený SW (podobá se iTunes), ale vcelku k nepoužití. Správce knihovny neumí skoro nic, jediná hodnota je v propojení s obchodním domem. Jenže český obchod neexistuje, takže aplikace je vcelku k ničemu. Calibre je ale výborná volba. Knihy umí správně otagovat, vytvořit sérii knih, stáhnout tagy i obálky knih, převádět knihy apod. Jako nativní formát Sony je prý LRF, tak jsem všechny knihy převedl dávkově do něj. Je to velice jednoduchá činnost. Už při instalaci se Calibre zeptá na druh čtečky. Zadal jsem Sony PRS-500 (předchůdce 505tky) a pak už program formát LRF nabízel jako výchozí. Knihy jsem měl v PDF, včechny označil, dal převést dávkově (tz. všechny), potvrdil nabídnutý formát LRF a 5 minut počkal. Pak zase knihy označil a zvolil přenést na paměťovou kartu. Víc jednoduché to asi být ani nemůže. Rozdíl v rychlosti práce se soubory PDF a LRF je dost markantní. Převod se tedy určitě vyplatí.

První otevření knížky docela trvá. Probíhá předstránkování knížky a půl minutky si počkáme. Pak už je vše v pořádku.

Otevřel jsem první knihu a na jednu stranu přišlo zklamání. Opěvovaný e-ink display není až zas taková sláva. Pozadí není bílé ale lehce šedivé. V první chvíli jsem se až lekl i když jsem už předtím čtečku na videu viděl. V reálu to bylo ale trošku zklamání. Otevřel jsem vedle knihu a rozdíl v čitelnosti byl jasně vidět. Ale za pár minut jsem si začal zvykat. Čím více světla v místnosti je, tím lépe se čte. Po hodině čtení mi už display hrozný nepřišel, naopak.

Po pár dnech mám přečtené 4 knihy. Shodou okolností 4 knihy jsem přečetl i v iPod Touch a asi 6 knih v PC, jednu v mobilním telefonu. Papírových knih samozřejmě nepočítaně. Proto snad mohu srovnávat. Číst na malých přenosných zařízeních už rozhodně nikdy nebudu. Je to zvětstvo, bolí oči, komfort není žádný. Ani PC není žádná extra velká slast a zbývají jen papírové knihy a elektronické čtečky. Subjektivě mi lepší příjdou knihy elektronické, ale pár výtek přeci jen mám.

Hlavní nevýhodou je prakticky žádný univerzální formát pro elektronickou knihu, potažmo nascanované knihy jsou jen za sebou hloupý text. To má například prakticky důsledek, že převedenou knihu otevřete ve čtečce, zvětšíte písmo a už nikdy nesedí čísla stránek které zobrazuje čtečka a čísla stránek, která jsou nascanovaná v knize. Poznámka pod čarou nemusí nutně končit na aktuální stránce, ale vlivem přeformátování při zvětšení až třeba na stránce čtvrté. Odkazování a přeskakování je prakticky nemyslitelné. Čtečka se tedy hodí jen ke čtení klasické beletrie, kdy otevřete knihu a čtete ji od začátku až do konce. Takové nevýhody způsobuje samotná technologie e-linku (pomalé přetáčení stránek), někdy software čteček, autor scanu a často neexistence universálního formátu.

Universálního formátu se pravděpodobně jen tak nedočkáme. Největší vizionář a marketingově nejsilnější společností je Amazon, která razí svůj vlastní proprietální formát.

Posledním neduhem, vázaným k IT technologiím je pozdní přechod k UTF formátu. Spousta českých knih, které na internetu můžete stáhnout je často v obskurtním formátování (např. windows-1252) často pokaždé v jiném. Toto snad časem vymizí a více knih bude ke stáhnutí v UTF. Do UTF se totiž vešla většina jazkyků včetně jejich zvláštních symbolů, diakritiky atd. Dokument v UTF je pak čitelný správně (i česky) na každém novém zařízení.

Řešení ale existuje vcelku jednoduché. Otevřít soubor v libovolném zobrazovači, který zobrazí správně diaktritiku a pak copy & paste do Wordu. Uložit jako RTF (bude UTF-8) a importovat do Calibre. V Calibre rovnou převést do LRF a je hotovo. Pokud máte českou lokalizaci čtečky nebude problém s žádným formátem.

Další recenze můžete najít zde:

http://www.grafika.cz/art/hw/sonyprs505.html – Obsáhlá recenze Sony PRS-505

Recenze Sony PRS 505 – Jakub Malý

www.pepak.net – Výborný blog o čtečce SonyPRS-505 a dalším

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *